Smíš se hřát svou slávou

Lojzíci

1:Tak sedím prBý než balvan hD#ůř,
hlas v uších znFí jak z temných snBů,
proč šel jsem sám, nadšen a rD#ád,
pán rozkázFal: máš jít se prBát.
R:SmD7íš se hřát svou slD#ávou, jako dřFív svět v rukou mBít,
smD7ích nad bílou kD#ávou teď sklízí Fúdiv víc než táhlý stBín.
2:Co déšť mi psal na záda má,
je to už dávno, jak se zdá,
měnil bych rád, co můžu dát,
však musím dál, nesmím se vzdát.
3:Píšu ti rád a v řádcích mých
uslyšíš znít můj hořký smích,
chtěl bych tě mít víc než kdy dřív,
však úděl můj nám brání žít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:08.405+00:00
Výsledky hledání: